Rod Schaffgotschů, kterému patřily rozlehlé majetky v Krkonoších a na jejich úpatí, se usadil v Cieplicích v roce 1675 po tom, co jejich původní sídlo, hrad Chojnik, vyhořel následkem zásahu bleskem. Nastěhovali se do starého zámečku, ale i tento podlehl požáru. Nové sídlo rodu vzniklo v letech 1783-1788 podle projektu Jana Jerzy Rudolpha z Opole. Budova okouzluje svou velikostí, je na 80 metrů dlouhá a má tři patra. Její největší ozdobou jsou zejména dvě půlkruhovitě zakončená sloupoví s bohatě zdobenými erbovými kartušemi, mezi nimiž jsou i erby majitelů zámku.

V interiéru se dochovalo bohaté, raně klasicistní vybavení. Nejokázalejší místností je plesový sál s bohatou štukovou výzdobou na stěnách a stropě a podlaha z několika druhů dřeva. Neméně bohatě zdobené jsou rovněž dva salóny, žlutý a modrý, jejichž stěny jsou potaženy hedvábnými látkami. Ostatní interiéry prošly po druhé světové válce úpravami. V zámku v současné době sídlí pobočka Vratislavského vysokého učení technického (Politechnika Wrocławska).

Když pokračujeme dále náměstím Plac Piastowski, máme po pravé straně lázeňské budovy. Jedná se o Lázeňský dům s lázeňským altánem a pramenem a koupelovými bazény, využívanými k léčbě. Zajímavostí je skutečnost, že již v 18. stol. zde byla nádrž zvaná „Koňský pramen”, sloužící k léčení zvířat. Naproti vidíme volně stojící zvonici, v jejímž přízemí se nachází brána vedoucí ke Kostelu sv. Jana Křtitele a klášterní budově. Když půjdeme před branou doprava, vidíme po levé straně tzv. Dlouhý dům (Długi Dom), v pozadí se nachází ostatní budovy cisterciáckého kláštera a naproti socha sv. Jana Nepomuckého.