Byl postaven v letech 1714-1717 podle projektu Kaspra Jentsche z Jelení Hory. Stavba stojí na obdélníkovém půdoryse bez odděleného presbytáře.

Vchod do kostela zdobí skromný portál, zakončený půvabnou kartuší. Po obou stranách jednolodního interiéru se táhne řada kaplí, nad kterými jsou empory. Největší dojem vytváří bohatá sochařská výzdoba. Nejcennějším prvkem vybavení je hlavní oltář (dílo jelenohorského sochaře Heinricha Wagnera) s obrazem významného slezského malíře Michała Willmanna. Za pozornost rovněž stojí kazatelna, zdobená plastikami představujícími výjevy ze života patrona kostela. V kryptě pod kostelem nalezli věčný odpočinek představitelé rodu Schaffgotschů z Cieplic.

Na nádvoří kostela (bývalém hřbitově) stojí sloup Svaté Trojice a socha svatého Floriána a na přilehlé zdi jsou umístěny náhrobní desky s epitafy představitelů rodové linie Schaffgotschů, které patřil Radomierz, pocházející z konce 16. a počátku 17. stol., které byly převezeny z tamějšího kostela.

Nádvoří uzavírá čtyřboká kostelní zvonice postavená počátkem 18. stol.

Poblíž kostela se nachází veřejnosti přístupný pramen zakončený sochou, ze kterého je možné si nabrat léčivou vodu a na vedlejších tabulích si lze přečíst informace o chemickém složení a využití cieplických pramenů. Cestou zpět k zámku Schaffgotschů, míjíme lázeňské sanatorium „Marysieńka”. Na zdi budovy je umístěna tabule na památku vzniku prvního horského průvodce v polském jazyce „Warmbrunn i okolice jego...” („Warmbrunn a jeho okolí…”). Jeho autorkou byla Rozalia Saulson pobývající v Cieplicích v roce 1849. Z náměstí Plac Piastowski se vydáme na další  procházku – do lázeňského parku.